Čís. 5975.

Není třeba, aby stěžovatel hned po vyhlášení rozsudku výslovně podržel formální důvod zmatečnosti, který ohlásil ihned, jakmile bylo závadné opatření učiněno, nýbrž stačí, uplatnil-li jej později v ohlášení nebo v provedení opravného prostředku.
(Rozh. ze dne 25. září 1937, Zm IV 3128/37.)
Nejvyšší soud přezkoumav trestní věc proti A., obžalovanému pro přečin podle § 310, odst. 2 tr. z., zmateční stížnost obhájce obžalovaného zčásti odmítl, zčásti zamítl.
Z důvodů:
Zmateční stížnost byla založena na důvodech zmatečnosti podle § 384, č. 9 a § 385, č. 1 a) tr. ř.
Důvod zmatečnosti podle § 384, č. 9 tr. ř. byl uplatňován: 1. protože soud první stolice nevzal svědkyni M. do přísahy; 2. protože odvolací soud nevyhověl obhájcovu návrhu na konání místní prohlídky a výslech svědků na místě, dále na vyžádání posudku znalce z oboru automobilismu a na výslech svědka N.
Obhájce už v odvolání uplatňoval důvod zmatečnosti podle § 384, č. 9 tr. ř. pro nevzetí svědkyně M. do přísahy a pro zamítnutí návrhu na výslech znalce a svědků na místě samém. Odvolací soud nesprávně vyslovil, že uplatňování důvodu zmatečnosti podle § 384, č. 9 tr. ř. v odvolání bylo zákonem vyloučeno, když obhájce po vyhlášení rozsudku tento formální zmatek neudržel.
Obhájce ohlásil tento formální důvod zmatečnosti při hlavním přelíčení u soudu první stolice hned po vyhlášení zamítavého usnesení a proto nemusel tento úkon opakovati hned po vyhlášení rozsudku, nýbrž stačilo, že potom uplatňoval tento důvod zmatečnosti v písemném ohlášení nebo v provedení odvolání; neboť zákon žádá v ustanovení 4. odst. § 384 tr. ř. pouze, aby se výhrada uplatňování formálního důvodu zmatečnosti stala hned, krom toho však žádá v ustanovení § 390 tr. ř., aby při ohlášení anebo v provedení zmateční stížnosti byly důvody zmatečnosti označeny, nežádá však, aby formální důvod zmatečnosti, ohlášený hned za hlavního přelíčení, byl bezpodmínečně a výslovně udržen hned po vyhlášení rozsudku.
Pokud tedy odvolací soud nevyřídil odvolání obhájcovo, týkající se nevzetí svědkyně M. do přísahy, není tu případu odst. 2 § 428 tr. ř. a je nutno vyříditi zmateční stížnost co do výtky důvodu zmatečnosti.
Pokud se však týče zamítnutí návrhu na místní prohlídku a na výslech znalce a svědků na místě, odvolací soud se tímto návrhem zabýval ve věci samé, byť i ne při vyřizování formálního důvodu zmatečnosti dle § 384, č. 9 tr. ř., uplatňovaného v odvolání, nýbrž následkem nového návrhu obhájcova, učiněného v tomto směru při odvolacím hlavním přelíčení. Z toho plyne, že tento návrh byl zkoumán oběma nižšími soudy a proto podle 2. odst. § 428 tr. ř. je další uplatňování důvodu zmatečnosti dle § 384, č. 9 tr. ř. v tomto směru ve zmateční stížnosti nepřípustno.

Citace:

Čís. 5975. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1937, svazek/ročník 19, s. 358-359.