Čís. 6052.

K § 85, písm. a) tr. zák.
Byla-li cizí věc pachatelovým činem úplně zničena, rovná se výše škody hodnotě věci před zničením.
Byla-li věc jen poškozena, rovná se výše škody majetkové újmě, dané rozdílem mezi hodnotou, jakou měla věc před poškozením, a hodnotou, jakou má po něm.
Výše nákladů na opravu věci může býti jen pomůckou pro zjištění tohoto rozdílu; přihlédnouti možno však jen k nákladům potřebným k opravě, kterou se věc ve všech směrech uvede ve stejný stav, v jakém byla před poškozením.
(Rozh. ze dne 27. listopadu 1937, Zm I 912/37.)
Obžalovaný, znaje dobře místní poměry v tovární budově, v níž se nepracovalo a která byla stále uzamčena, otevřel si násilím dveře do strojovny a vnikl dovnitř. Ve strojovně poškodil parní stroj tím způsobem, že různé jeho součástky, zejména měděné trubky, násilně zulámal a část silnějších trubek klíčem odšrouboval. Měděné trubky potom kladivem roztloukl a součástky a trubky, tímto způsobem odmontované a znehodnocené, jejichž cena podle zjištění nalézacího soudu dohromady již nepřevyšovala 500 Kč, prodal obchodníku se starým železem. Nalézací soud uznal za to obžalovaného vinným přestupkem zlomyslného poškození cizího majetku podle § 468 tr. zák. a přestupkem krádeže podle § 460 tr. zák.
Nejvyšší soud zamítl zmateční stížnost státního zastupitelství, která napadala rozsudek nalézacího soudu jen potud, pokud byl obžalovaný namísto zažalovaného zločinu veřejného násilí zlomyslným poškozením cizího majetku podle § 85, písm. a) tr. zák. uznán vinným jen přestupkem podle § 468 tr. zák. Z důvodů:
Jak je patrno z rozsudkových důvodů, shledal nalézací soud přes to, že výše nákladů za opravu poškozeného stroje včetně montáže byla znaleckým svědkem odhadnuta částkou 2700 Kč, v činu obžalovaného jen skutkovou podstatu přestupku podle § 468 tr. z., poněvadž podle výsledků průvodního řízeni nemohl vzhledem k tomu, že stroj byl velmi zanedbán, spolehlivě zjistiti, že škoda převyšuje 2000 Kč, při čemž vycházel z právního názoru, že se škoda musí vypočítati v poměru tehdejší ceny parního stroje jako stroje již upotřebeného, nikoli v poměru cen nových součástek, z nichž vycházel znalecký svědek, ježto jinak by byl poškozený obohacen.
Tento názor považuje zmateční stížnost, uplatňujíc zmatek podle čís. 10 § 281 tr. ř., za právně mylný a dovozuje v tomto směru, že škodou ve smyslu § 85 a) tr. z. dlužno rozuměti nejen všechny škodlivé změny, jež z činu obžalovaného vznikly na parním stroji, nýbrž i náklady, které bude třeba vynaložiti k tomu, aby stroj byl přiveden do upotřebitelného stavu, v jakém byl před pachatelovým zásahem (§ 1323 obč. zák.). Těmito vývody ve spojeni s poukazem na výši těchto nákladů, udanou znaleckým svědkem částkou 2700 Kč, mini stížnost zřejmě vyjádřiti, že i když šlo o stroj upotřebený, nutno při výpočtu škody vycházeti z cen nových součástek, jichž je třeba, aby stroj byl zase uveden do stavu upotřebitelného a že proto nalézací soud právně pochybil, pokud zastával názor, že škodu lze vypočítati toliko v poměru ceny, kterou měl stroj v době poškození.
Zmateční stížnosti nelze přisvědčiti.
Byla-li cizí věc pachatelovým činem úplně zničena, takže ji nelze již opraviti, rovná se výše škody hodnotě, kterou věc měla před poškozením. Tu lze po slyšení znalce zpravidla zjistiti bez obtíží. Jestliže však pachatel cizí věc nezničil, nýbrž jen poškodil, rovná se výše škody pachatelem způsobená zejména na majetku poškozeného, újmě dané rozdílem mezi hodnotou, jakou měla věc před poškozením a hodnotou, jakou má po poškození. Jen praktickou pomůckou pro zjištění tohoto rozdílu může býti výše nákladů, jichž je třeba k opravě věci. V počet mohou však přicházeti jen ony náklady, jichž je zapotřebí k takové opravě, jíž se zjedná ve všech směrech tentýž stav, v jakém byla věc před poškozením. Není-li to v tom kterém případě možno, poněvadž na místě poškozeného již upotřebeného materiálu pro nedostatek takového materiálu musí býti k opravě použito materiálu nového, může to míti význam jen pro rozsah povinnosti pachatelovy k náhradě škody podle soukromého práva, podle něhož by byl pachatel ovšem práv i z těchto s takovou opravou spojených vyšších nákladů, nikoli však pro posouzení jeho viny s hlediska práva trestního, pokud závisí na výši škody jeho činem způsobené. Kdyby byl správný opačný názor hájený zmateční stížností, závisela by otázka kvalifikace činu jako zločinu či přestupku po případě na čistě nahodilé okolnosti, zda v tom kterém případě lze opravu provésti materiálem opotřebeným anebo pro nahodilý nedostatek takového materiálu jen materiálem novým a tím ovšem nákladem vyšším (srov. rozh. č. 1348, 3440 Sb. n. s. tr. a čís. 232 Sb. n. s. civ.). V souzeném případě zjistil nalézací soud — a zmateční stížnost toto zjištění po formální stránce vůbec nenapadá —, že šlo o starší již upotřebený stroj, a dospěl-li na základě toho k dalšímu zjištění, stížností rovněž nenapadenému, že výše nákladů nutných k opravě stroje nepřevyšuje částku 2000 Kč vzhledem k tomu, že nelze při výpočtu škody s hlediska trestního práva vycházeti z cen nových součástek, jak to učinil znalecký svědek, nepochybil po stránce právní, podřadiv čin obžalovaného toliko pod skutkovou podstatu přestupku podle § 468 tr. z.

Citace:

č. 6052. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1937, svazek/ročník 19, s. 509-511.