Čís. 3770.

Zřeknutí se dovolání má pouze tehdy procesuální účinky, bylo-li prohlášeno vůči soudu, ať ústně do protokolu nebo písemným podáním.
Prodatele stihá nahodilý zánik věci, ohledně níž byl právem uplatňován nárok ze správy na zrušení kupu.
(Rozh. ze dne 24. dubna 1924, Rv I 254/24.)
Žalobce koupil od žalovaného za 8400 Kč koně, byv prodatelem
ubezpečen, že kůň tahá, lehá a vstává. Kůň však musel býti zdvihán, netahal a když zašel, bylo pitvou zjištěno, že trpěl již po delší dobu zánětem kyčelních kloubů. Žalobu na zrušení kupní smlouvy a vrácení kupní ceny procesní soud prvé stolice zamítl, odvolací soud jí vyhověl.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
K dovolání je přihližeti přes to, že se ho žalovaný podle žalobcova
tvrzení prý mimosoudně zřekl. Má-li zřeknutí se dovolání míti procesuální důsledky, musí býti prohlášeno vůči soudu, ať ústně do protokolu nebo písemným podáním. Jinak může míti snad důsledky hmotněprávní. S těmi se však v řízení opravném nelze obírati.
Po právní stránce posoudil odvolací soud věc v zásadě správně,
třebaže nelze s ním ve všech podrobnostech souhlasiti. Nezáleží na tom, zda snad přesunul důkazní břímě ze žalobce na žalovaného. Stačí, že byly zjištěny okolnosti, které musily býti dokázány, by se žaloba mohla setkati s úspěchem. Odvolací soud zjistil, že se žalovaný zaručil, že kůň vstává, tahá a lehá, že však po celou dobu, počínajíc dnem, kdy žalobci byl odevzdán, až do doby, kdy zdechl, nemohl vstáti, musil býti zdvihán a na nohy postaven a že při nemoci, kterou již měl, než ho žalobce koupil, mohl býti schopným jen k lehčím pracem. Z těchto skutkových zjištění vyvodil odvolací soud zcela správně právní důsledek, že žalobce jako přejímatel je ovšem podle §u 932 obč. zák. oprávněn žádati pro vadu, kterou nelze napraviti a pro kterou koně nelze řádně užívati, úplné zrušení smlouvy. Pokus dovolatelův, vyvrátiti správnost tohoto důsledku napadáním oněch skutkových zjištění soudu druhé stolice, musí ztroskotati na předpisu §u 503, čís. 4 c. ř. s., který předpokládá, že dovolatel vychází ze skutkových zjištění nižších stolic. Nelze proto také přihlížeti k oné části vývodů žalovaného, kterými v této souvislosti má býti dolíčeno, že žalobce koně sám nevhodným nakládáním zkazil a znehodnotil, neboť i tyto vývody příčí se oněm skutkovým zjištěním odvolacího soudu. Mylným je právní názor, že se nelze domáhati zrušení kupní smlouvy podle §u 932 obč. zák., protože kůň zdechl a žalobce jej tedy nemůže již vrátiti a protože zahynutí koně je náhodou, která podle §u 1311 obč. zák. stihá žalobce jako držitele. Tento názor hájil sice ještě Stubenrauchův komentář, jehož se žalovaný dovolává, ale jinak je všeobecně uznán opak za správný (Ehrenzweig, System v § 323, Krasnopolski, Obligationenrecht, str. 137, Hasenöhrl, Obligationenrecht, II. sv., str. 475, Mayr, Lehrbuch des bürgerlichen Rechtes, III. sv., str. 80 a jiné). Tento dovolateli nepříznivý názor vyhovuje také jedině povaze věci a spravedlnosti. Z důvodu správy se totiž smlouvy ruší se zpětnou platností ode dne kupu, a to tak, aby tehdejší stav byl zase obnoven. Je proto na zcizenou věc pozírati tak, jakoby přes zcizení byla zustala částí jmění prodatele. Jeho stihá proto také právem nahodilý zánik věci (§ 1311 obč. zák.). Že v tomto případě zahynutí koně je přičítati pouhé náhodě, zjistil výslovně soud prvé stolice, jehož zjištění v tomto směru zůstalo opravným řízením nezměněno. Další jeho zjištění, že žalobce koně, znaje jeho vadu, prodal Josefu M-ovi, který zneužívaje koně jeho zdravotní stav ještě dále zhoršil, je vyvráceno zjištěním odvolacího soudu, že žalobce dal koně M-ovi jen, by ho živil, dovoluje s ním jezditi, by mu nohy nezdřevěněly, a že kůň zjištěnou vadou byl stižen již v době, když byl žalobci odevzdán.

Citace:

č. 3770. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 630-631.