Čís. 3920.

Tím, že sprostředkovatel realit po živnostensku nemá úřední koncese, nestávají se nicotnými obchody, jím sprostredkované.
(Rozh. ze dne 28. května 1924, Rv I 425/24.)
Žalobu Karla Z-a o zaplacení sprostředkovatelské provise oba nižší soudy zamítly.
Nejvyšší soud zrušil rozsudky obou nižších soudů a vrátil věc prvému soudu, by ji znovu projednal a rozhodl. V otázce, o niž tu jde, uvedl v důvodech:
Odvolací soud míní, že když Karel Z., o němž zjišťuje, že realitní
sprostředkovatelství obstarává po živnostensku, ale nemaje k tomu příslušné koncese úřední, ač je mimo to takto po živnostensku vykonávaný provoz trestným, i tento sporný obchod učinil za tohoto stavu zakázanosti a nedovolenosti, jest tento sporný obchod podle §u 879 obč. zák. nedovoleným a nicotným. Nelze tento právní názor odvolacího soudu sdíleti, neboť byť i Karel Z., nemaje koncese pro sprostredkovaní realit, nebyl podle živnostenských předpisů oprávněn takové obchody konati po živnostensku, z toho důvodu se nestávají jeho jednotlivé obchody sprostředkovatelské podle §§ů 878, 879 obč. zák. nicotnými, poněvadž zakázanost dotýká se pouze osoby Z-ovy, nikoli smluvního předmětu (srv. § 879 obč. zák., podle kterého, co je nedovoleno, nemůže se státi předmětem platné smlouvy) obchody ty pak jako takové nejsou v zákoně ani zakázány, ani za neplatný, nebo nedovoleny prohlášeny.

Citace:

č. 3920. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, číslo/sešit , s. 862-862.