Nemanželské matce přísluší, byla-li svedena, náhrada škody, kterou na lepším zaopatřením a výživě utrpěla (§ 506. tr. zák. a § 1324. obč. zák.), nikoliv ale náhrada za utrpěnou ztrátu cti.
Nárok prvější sluší i v pádu vynesení rozsudku pro zmeškání dle § 273. c. s. ř. stanoviti případně zmírniti.

Ku žalobě nemanželské matky A byl nemanželský otec B rozsudkem pro zmeškání první instancí za povinna uznán, by jí nahradil škodu za ztracenou její čest a za lepší její zaopatření a výživu obnos 500 K.
C. k. krajský soud v Plzni jako soud odvolací rozsudkem ze dne 6. května 1908, č. j. B c I 82/8/12, tento rozsudek potvrdil.
C. k. nejvyšší soudní dvůr rozsudkem ze dne 23. září 1908 Rv 597/8/1 rozhodnutí soudu odvolacího změnil a uznal žalovaného povinným, aby na místo náhradního nároku v obnosu 500 K zaplatil žalobkyni toliko obnos 250 K — co náhradu za utrpěnou škodu v příčině lepší výživy a zaopatření.
Důvody:
K otázce, zdali v daném případě žalovaný žalobkyni svedl, soud odvolací správně přisvědčil, neboť okolnost tu sluší dle §§ 396, 442 s. c. ř. za prokázanou považovati a zakládá tato skutkovou povahu přestupku § 506 tr. zák.
Může býti ovšem správným, že nárok nemanželské matky předpokládá, že je tu skutková povaha přestupku §. 506. tr. zák. a že nemanželský otec je uznán vinným tímto přestupkem a že je odsouzen pro tento přestupek.
Tento předpoklad by tu ale musel býti jen tenkráte, kdyby matka nemanželská se domáhala nároku svého v cestě trestní. Uplatňuje-li ale nárok tento před soudcem civilním, pak musí tento soudce samostatně zkoumati a rozhodnouti, jsou-li tu zákonné podmínky pro tento nárok a zdali je tento civilní soudce má za prokázané a neb nemá-li jednání civilní přerušiti a rozhodnutí soudce trestního vyčkati. V tomto sporu žádá nemanželská matka obnos 500 K za ztracenou svou čest a za utrpěnou škodu v příčině lepší výživy a zaopatření.
Dle rakouského práva nepřísluší svedené matce nemanželské náhradní nárok za ztracenou čest, neboť i když byla svedena pod záminkou slibu na budoucí sňatek, nemůže s ohledem na ustanovení §. 1330 obč. zák. více žádati, nežli to, k čemu ji ustanovení §. 1324 obč. zák. opravňuje.
Vždyť ji již ustanovení §. 1323 obč. zák. k žádání plného dostiučinění opravňuje a občanský zákon v § 1330 jí nároku žádného z důvodu ztracené cti nepřiznává.
I když tedy žalovaný se k ústnímu líčení pře nedostavil, tož přece nemůže žalobkyni tento poslednější nárok přiznán býti, poněvadž soud z moci úřední zákon na přítomný pád použíti a se o tom vysloviti musí, má-li nárok žalobkyně v zákoně opory.
Výrok soudu odvolacího, který matce nemanželské náhradu za utrpěnou škodu na její cti přisoudil, je tedy právně mylným.
Proto právem žalovaný proti této části žalobního žádání brojí. Zbývá tudíž, aby se soud vyslovil o nároku náhradním, jejž odvozuje nemanželská matka co žalobkyně proto, že je poškozena v lepší své výživě a zaopatření.
Ať ale žalobkyně tento svůj nárok přivádí k platnosti slovy a obsahem žaloby, — že totiž utrpěla škody v lepší své výživě a zaopatření — aneb ať se má za to, že je její vyhlídka na provdání se zmenšena, má v každém pádu v základě § 506 tr. zák. a § 1324 obč. zák. náhradní nárok za utrpěnou škodu v příčině lepší své výživy a zaopatření, jak soud odvolací správně uznal.
Pokud jde o výši této náhrady, tož byla táž, hledě k tomu, že odpadl nárok náhradní z důvodu ztracené cti obnosem 250 K, dle volného uvážení soudu obnosem 250 K stanovena.
Hamberger,
rada zem. soudu v Plzni.

Citace:

Nemanželské matce přísluší, byla-li svedena. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1909, svazek/ročník 18, číslo/sešit 1, s. 34-35.