Týdenní schůze Právnické Jednoty.

Schůze konané dne 8. a 15. května 1919.

V obou schůzích předsedal starosta Právnické Jednoty Dr. V. Kasanda.
Poděkovav za důvěru, jež mu byla projevena volbou za starostu Jednoty, prohlašuje, že přijal tuto poctu především jako poctu stavu, jež zastupuje. Nastíniv pak obraz činnosti, jež očekává Jednotu Právnickou za horečného tempa pravotvorného v mladé naší republice, zve srdečně k účasti na této práci všechny a zvláště mladé řady právnictva československého, vzpomínaje jako dějinné tradice toho, že zvláště budoucí učitelé universitní v Jednotě naší začínali svoji dráhu.
Po té předloženy členstvu Jednoty tyto návrhy ředitelstva:
I. návrh na založení sbírky československých zákonů a nařízení, nových i dotud platných, přesných obsahem a čistých jazykově, a za tím účelem ustavení sboru pracovního s právem kooptačním.
II. návrh na pořádání vědeckého sjezdu právníků československých, a to po dohodě se sesterskou Jednotou moravskou v Brně podle slibu daného o prvém sjezdu roku 1904.
Oba návrhy přijaty byly jednomyslně a ředitelství Jednoty zmocněno, aby zahájilo přípravné práce, především dorozumělo se s Právnickou Jednotou Moravskou o době, rozsahu a dalších podrobnostech sjezdu, pokud pak jde o projekt sbírky zákonův a nařízení, aby přizvalo ke spolupráci spolek českých právníků »Všehrd«.
Za nové členy Jednoty byli pak přijati tito pánové: Dr Vítězslav Bráf, min. koncipista v ministerstvu vnitra, Dr. Václav Dusil, okr. komisař při témže ministerstvu, Dr. Richard Horna, právní praktikant zemského soudu, Dr. Jiří Hradecký, odborový rada a J. Kotrlý, min. místotajemník, oba v ministerstvě vnitra, F. Krischker, rada nejv. správního soudu, Dr. K. Ludwig, min. místotajemník v ministerstvu vnitra, 331
Dr. Albert Milota, min. tajemník v ministerstvě spravedlnosti, vesměs v Praze; Dr. Karel Nejdl, advokát v Klatovech; Josef Nuc, min. tajemník v ministerstvu vnitra, Dr. Jaroslav Ouředníček, odborový rada v ministerstvu železnic, Dr. Václav Peča, tajemík banky Slavie, Dr. Miloš Pečenka, koncipista Svazu českých spořitelen, Dr. Julius Pelikán, koncipista zemského správního výboru, Dr. Antonín Přibyl, ministerský rada a Rudolf Šiška, min. tajemník, oba v ministerstvě vnitra a Karel Veith, tajemník nejv. správního soudu, vesměs v Praze.
Po té přednášel prof. Dr. Mil. Stieber o pozemkové reformě jako úvod v rozpravu o tomto velikolepém díle reformním mladého našeho státu. Nanejvýše poutavá přednáška otištěna je v časopise »Právník«, i upouští se od podání jejího obsahu.
Rozpravu o důležitém thematu dne 15. května zahájiti měl spolutvůrce zákona prof. Dr. J. Krčmář, jenž však omluvil se nutným odjezdem k mírovým poradám do Paříže. Jeho názory tlumočil jednak advokát Dr. Arnošt, jednak přednášející prof. Dr. Stieber sám, jenž se vzácnou objektivností kladl vedle svého mínění i všechny námitky prof. Krčmáře. Ježto pak i tento hlavní svoje názory již uveřejnil a též v časopise »Právník« zaujme stanovisko ku přednášce prof. Stiebra tiskem, upouští se od reprodukce i jeho vývodů.
Z dalších řečníků zvláště účinně zasáhl v rozpravu pro Dr. Václav Hora, jenž svým jasným a praegnantním způsobem podrobil nový zákon pronikavé kritice, netaje se upřímnou touhou, aby mohl nové zákony vzkříšené vlasti hájiti a chváliti, jakož i sympatií k zásadě vyvlastnění, jehož podrobné zákonné úpravě přeje nejlepšího zdaru. Poněvadž vývody řečníkovy byly uveřejněny v červnovém čísle »Českého práva« (č. 3), odkazujeme čtenáře tam.
Proti § 8. zákona promluvil i senátní president nejvyššího soudu Flieder: Paragraf ten musí se změnit! Ochrana věřitelů v druhé a dalších řadách jest illusorní! Návrh prof. Hory, aby se uvažovalo o možnosti prodeje částí (parcel), má oporu již ve výnosech rak. ministerstva spravedlnosti a v pracích inspektorů. Projeviv ještě další pochybnosti a obavy co do knihovních důsledků chystané reformy u soudů, zvláště když zábor zasáhne pravidelně více okresů, končí přáním, aby další podrobné zákony a prováděcí nařízení rozptýlily chmury, jež tento epochální zákon v hlavách právě zkušených právníků nutně kupí. 332
Na konec starosta Dr. V. Kasanda touží na to, že se neopírá nový zákon o dosavadní basi právní, nýbrž důvod béře z 28. října, tedy z moci, ač lze spravedlivou myšlenku záboru vyvoditi z normy občanského zákoníka o vyvlastnění právě tak jako odůvodniti ji ve mnohých případech přímo dlužnou náhradou za škody vzešlé činností právě majitelů zabíraných statků, na př. statků císařských. Bylo by se tak i formálně setrvalo na principu práva a evoluce, což by jistě i za hranicemi a zvláště u spojenců dobře působilo. V dalším doporučuje rozlišení rybníkův a lesùv od ostatních pozemků a mluví pro jich okamžité převzetí, aby nebyly jednou převzaty devastované. Nejlepší kontrola nestačí. Výtky fideikomisu s hlediska hospodářského platí i zde. To vše arci nevyvažuje radostného zadostučinění, jímž vítá obrovský krok na cestě za sociální spravedlnosti — kéž jen velikolepé dílo provede se jednotně, spravedlivě, přesně a v dohledné době! Dr. Zd. Tlamich.

Citace:

Týdenní schůze Právnické Jednoty. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1919, svazek/ročník 58, s. 346-348.