Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 60 (1921). Praha: Právnická jednota v Praze, 400 s. + příloha
Authors:
= Právník, 60 (1921)
PDF

Domněnkami nelze nakraditi nepochybnou jistotu o smrti
žádanou podle § 112 o. z. obč.


Krajský soud v Ch. prohlásil usnesením nezvěstného vojína Jana R. za mrtva a manželství jeho za rozloučené, poněvadž pohřešovaný vojín J. R. podle vykonaného šetření žil s manželkou i celou rodinou v nejlepší shodě, přes to však o sobě již po více než než 6 let žádných zpráv nepodal, spoluvojíni potvrdili, že účastnil se koncem října 1914 prudkých a ztrát plných bojů na řece Sano, u Ostrova v Haliči ještě dne 26. října 1914, kdy vzala bitva pro rakouská vojska nepříznivý obrat a že byl marně hledán mezi zajatými tehdy vojíny, pročež s důvodem souditi dlužno, že J. R. buď přímo v bojích těch nebo později následkem zranění zahynul, takže jsou to podmínky, vyžadované podle § 112 obč. zák. pro výrok o ozluce manželství.
Vrch. soud v P. jako soud rekursní rekursu obhájce svazku manželského vyhověl, naříkané usnesení změnil potud, že se návrh Anny R., aby její manželství prohlášeno bylo za rozloučené, pro tentokráte zamítá, z těchto důvodů:
Vyslechnutí svědci vyslovují pouhé domněnky, že J. R. zahynul, skutečnost, která by pochybnosti o jeho smrti vylučovala, nepotvrdili žádnou. Jinak je zjištěno pouze, že je nezvěstným od bitvy u Ostrova. Nelze proto vyloučiti možnost, že byl R. zajat, že dosud žije, a že zpráv o sobě dáti nemůže, nebo nechce, vždyť F. S. potvrzuje, že Rusové po oné bitvě si raněné odvezli.
Domněnkami nelze nahraditi nepochybnou jistotu o smrti, kterou žádá § 112 obč. zák.
Dovolacímu rekursu nejvyšší soud nevyhověl z těchto důvodů: Okolnosti, jimiž soud prvé stolice odůvodnil své usnesení, nejsou takového rázu, aby jak § 112 o. z. o. žádá, nezůstavovaly žádné pochybnosti o tom, že J. R. zemřel. Není vyloučena možnost, že dosud žije, ale že, i kdyby vzhledem na tvrzený něžný poměr jeho k manželce a příbuzným mělo se za to, že jim psáti chce, buď dosavadní poměry poválečné brání mu v tom, aby jim psal, nebo že sice psal již, ale dopisy jeho nedostaly se do rukou adresátů.
Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 15. února 1921 R I 114/21-1. JUDr. Ant. Čapek.
Poznámka zasílatele: Takovýchto rozhodnutí se stalo v poslední době několik. Zamítnutí návrhu toho pro tentokráte rovná se zamítnutí vůbec, poněvadž žádná z těch manželek úmrtí manželovo nedokáže. Manželky ty jsou odsouzeny k doživotnímu vdovství, nebo ke konkubinátu.
Sluší proto ve prospěch takových manželek změniti ustanovení § 112 obč. zák., nebo dokonce celý § 112 obč. zák. co zastaralý zrušiti.
Citace:
Domněnkami nelze nahraditi nepochybnou jistotu o smrti žádanou podle § 112 o. z. obč.. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1921, svazek/ročník 60, číslo/sešit 5, s. 163-164.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).