PRAKTICKÉ PŘÍPADYSlužebností bytu rozumí se právo, užívati obytné části domu k vlastní potřebě.Žalobní nárok dovozovaný žalobci z ustanovení notářského spisu: »pp. manželé A. a A. Č. vyhražují si užívaní sýpky nad chlévem«, aby uznáno bylo právem, že žalobci jsou oprávněni užívati do své smrti sýpky nad chlévem v usedlosti čp. 28 v B. jako bezplatného bytu, byl všemi třemi stolicemi zamítnut. —Z důvodů Nejvyššího soudu: Občanský zákoník uznává právo užívání (§ 504) a služebnost bytu (§ 521) jako dvě různé osobní služebnosti a vymezuje služebnost bytu jako právo užívati obytné části domu k vlastní potřebě. Právo užívání neobytné části domu spadá tudíž nikoliv pod pojem služebnosti bytu, nýbrž pod pojem práva užívacího. Právo užívání neobytné části domu nezahrnuje v sobě právo přeměniti takovou neobytnou část domu na obytnou a jí jako takové užívati. Znamenalo by to rozšiřování služebnosti, které Obč. z. v § 484 nedovoluje. V souzeném případě jde o sýpku, tudíž dle obvyklého smyslu slova o prostoru sloužící k ukládání hospodářských plodin, tedy neurčenou k bydlení. Poněvadž ani notářský spis nepřipouští výkladu, že žalobcům bylo právo k bydlení na sýpce propůjčeno, domáhají se žalobci marně na základě not. spisu určení, že jsou oprávněni do své smrti užívati sýpky jako bezplatného bytu a že žalovaní jsou povinni to trpěti.Rozhodnutí nej v. s. ze dne 11. dubna 1931 Rv I 664/30. Dr. Maxmil. Stole.