Oddíl všeobecný.

Karl Gareis, Encyklopaedie und Methodologie der Rechtswissenschaft (2. vydání, Giessen 1900, 8°, str. 217). — Adolf Merkel, Juristische Encyclopaedie (2. vydání obstarané synem R. Merklem, Berlín 1900, 4°, str. 330). — Encyklopaedie der Rechtswissenschafe, vydavatel Karel Birkmeyer (Berlín 1901, lex. 8°, str. 1344). — Finger, Frankl, Ullmann: Grundriss des Österreichischen Rechts (vychází od r. 1899 v Lipsku).
Po zavedení nového občanského zákona v říši Německé vydaly německé spolkové státy nařízení směřující k tomu, aby vyučování na fakultách právnických bylo uvedeno v soulad s novým zákonodárstvím, při které příležitosti předepsáno bylo, že studium právnické má býti započato přednáškou označenou jako úvod do vědy právní. Ačkoli nebyla dána bližší vysvětlení o obsahu přednášky této, přece má se jednomyslně za to, že se tím nevyrozumívá nic jiného, než co dosud vykládáno bylo na právnických fakultách pod označením encyklopaedie a methodologie právní. Odtud dá se vysvětliti, že německá literatura encyklopaedistická znova obživla, čemuž svědčí první tři díla shora udaná, která vesměs byla spracována vzhledem k právnímu stavu vyvolanému novým občanským zákonníkem, jenž se nyní stal přirozeně střediskem právnického studia v Německu. Dle obsahu přísluší Birkmeyerova encyklopaedie rozhodně k materielním nebo vnitřním právním encyklopaediím, ana vedle vymezení hranic jednotlivých právních disciplin (jež podává Úvod do právní vědy od Erwina Gruebera v Mnichově) podává těž hlavní obsah těchto disciplin v samostatných systematických pojednáních sepsaných jednotlivými odborníky, a to v pořadu zachovávaném v studijním plánu pruském. Pořad autorův a článků jest tento; P. Jors ve Vratislavi napsal právo římské; H. O. Lehmann v Marburgu německé právní dějiny a základní obrysy německého práva soukromého; F. Bernhoft v Rostocku občanské právo; řečený již H. O. Lehmann právo obchodní, námořní a směnečné; F. Hellmann v Mnichově německé říšské právo konkursní; A. Arndt v Halle právo státní a správní; P. Hinschius (zemřelý roku 1898 v Berlíně) právo církevní; K. Birkmeyer v Mnichově právo trestní; K. von Lilienthal v Heidelberku trestní proces; F. Stein v Halle proces civilní; F. von Liszt v Berlíně právo mezinárodní. — Birkmeyerova encyklopaedie nastupuje na místo chvalně známé Holtzendorffovy encyklopaedie, jež zastarala následkem změn v německém zákonodárství; různí se ale od ní tím, že vylíčení historického vývoje jednotlivých disciplin a nauku o pramenech spojuje s příslušným pojednáním systematickým, čímž dosažena býti má větší souvislost a přehlednost látky. Z Ploltzendorffových spolupracovníků zastoupen jest jedině Hinschius.
Gareisova a Merklova knihy musí spíše zařáděny býti k formálným encyklopaediím, ježto jim v první řadě běží o vytknutí všeobecných norem právních a o vymezení hranic jednotlivých disciplin právních, při čemž ovšem i z obsahu jejich podává se to, co slouží k dosažení cíle hlavního. Všem třem spisům společno jest, že obmezují se veskrze co do práva platného na právní stav v Německé říši, pročež vyhovují v první řadě potřebám tamějším. V Rakousku v tomto směru sloužiti mohou pouze k porovnávání obou zákonodárství a informování se o německých právních poměrech; ovšem pokud podávají všeobecné zásady právní nebo právo historické, mohou i přímého užití najíti mimo říši Německou.
Při této příležitosti upozorňujeme, že co se tkne rakouského práva platného jak soukromého, tak veřejného, má citelnému nedostatku stručného systematického spracování jednotlivých disciplin odpomoci sbírka vydávaná profesory německé university Pražské Fingrem (nyní ve Würzburku), Franklem a Ullmanem pod souhrnným označením Grundriss des Österreichischen Rechts v projektovaných 3 svazcích. Jednotlivá pojednání vydávají se prozatím o sobě dle toho, jak manuskripty redakci došly. Dosud vyšly tyto sešity; Schuster von Bonnott (ve Vídni) o právu obligačním; V. Mataja (ve Vídni) o právu živnostenském a o pojišťování dělnickém; C. S. Grünhut (ve Vídni) o právu směnečném; H. Lammasch (ve Vídni) o právu trestním; J. svobodný pán Anders (v Hradci) o právu rodinném a dědickém; H. M. Schuster (v Praze) o právu autorském; M. von Hussarek (ve Vídni) o státním právu církevním; D. Ullmann (v Praze) o civilním řádu; E. Demelius (v Inšpruku) o právech věcných. O jednotlivých spisech přinese Sborník zvláštní zprávy při jednotlivých disciplinách. Prof. Henner.

Citace:

HENNER, Kamil. Encyklopaedie und Methodologie der Rechtwissenschaft. Sborník věd právních a státních. Praha: Bursík & Kohout, 1901, svazek/ročník 1, s. 167-168.