Problém faktického pojištění

řeší ve stejnojmenném článku (Sociální revue, roč. 18, 1937, str. 308 a n.) Dr. František Preis v těchto zásadních vývodech:
»Faktickým pojištěním nazývá se jak v praxi, tak v teorii ne zcela přesně a výstižně stav, způsobený tím, že nositel sociálního pojištění přijal přihlášku osoby pojistné povinnosti nepodrobené k povinnému pojištění v přesvědčení, že osoba k pojištění přihlášená je podrobena pojistné povinnosti....
K přihláškám osob pojistné povinnosti nepodrobených dochází buď bona fide nebo mala fide.
K přihlášce osoby pojistné povinnosti nepodrobené, která byla učiněna bona fide, mohlo dojíti jen pro neznalost zákona, nebo pro nesprávný jeho výklad a skutkové okolnosti, uvedené v takové přihlášce jako směrodatné pro řešení otázky pojistné povinnosti, jsou buď úplné, nebo neúplné. Nejsou-li skutkové okolnosti úplné, je přece nutno považovati za povinnost nositele sociálního pojištění, aby si opatřil chybějící data, potřebná pro posouzení otázky pojistné povinnosti ... Osoba k pojištění přihlášená by mnohdy teprve po vzniku pojistného případu zvěděla, že se jí ze sociálního pojištění ničeho nedostane, ač třeba po dlouhá léta bylo za ni placeno pojistné a ona žila v dobrém přesvědčení, že je sociálním pojištěním chráněna. Vždyť potom na příklad i v době, kdy již by požívala invalidního nebo starobního důchodu, mohl by nositel sociálního pojištění odmítnouti další výplatu důchodu.
Případy, v nichž mala fides se snaží získati placením pojistného odškodnění budoucích pojistných případů, jsou velice řídké, jak nejlépe dokazuje skutečnost, že možnost dobrovolně pokračovati v sociálním pojištění je poměrně velice málo používána. Jde tedy jenom o to, zda jest správné stanovisko, podle něhož tím, že zaměstnavatel, po případě domnělý zaměstnavatel přihlásil u nositele sociálního pojištění k povinnému pojištění osobu pojistné povinnosti nepodrobenou, byť i v nesprávném domnění, že přihlášená osoba je podle zákona pojištěním povinna, a dále tím, že nositel sociálního pojištění vzal takovou přihlášku na vědomí, jest okamžikem přijetí přihlášky nositelem pojištění založen mezi stranami pojištěný poměr (tak zvané faktické pojištění) se všemi důsledky, které k němu pojí příslušný sociálně pojišťovací zákon, a trvá tak dlouho, dokud není zrušen. Judikatura nejvyššího správního soudu zodpověděla tuto otázku kladně v četných svých nálezech ...
Vzhledem k těmto úvahám překvapuje stanovisko, které zaujal nejvyšší správní soud ve svém nálezu z 3. dubna 1936, č. j. 2097, Boh. A 12361, a podle něhož, i když nemocenská pojišťovna přihlášku podle zákona č. 221/1924 ve znění jeho novel přijala a pojistné předepsala, může přijetí přihlášky odvolati a vysloviti nedostatek pojistné povinnosti, zjistila-li dodatečně, že předpoklady pojistné povinnosti dány nejsou.«

Citace:

Problém faktického pojištění. Právní prakse, měsíčník československých právníků . Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart , 1936-37, svazek/ročník 1, s. 326-326.