Všehrd. List československých právníků, 11 (1930). Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 320 s.
Authors:
Jubilejní instalace rektora Komenského university v Bratislavě. V den desátého výročí zahájení přednášek na universitě Komenského dne 9. prosince t. r. byl slavnostně instalován první její rektor Dr. Kristián Hynek. Za přítomnosti zástupců ministerstva školství, zemského presidenta Drobného a zástupců úřadů ujal se slova prorektor Dr. Albert Pražák. Ve své skvělé a obšírné zprávě rektorské podal historii Komenského university a bohatým statistickým materiálem podložil obraz jejího radostného vývoje a vytkl program pro budoucnost. Vzpomenul těžkých dob před deseti lety, kdy přišli do Bratislavy první profesoři v čele s prof. Dr. (Hynkem, aby z ničeho vybudovali universitu. Všechen majetek veřejný, který tu byl ze starých Uher, byl prohlašován za soukromý a jen energickým zasáhnutím se stalo, že všeobecná nemocnice byla prohlášena za lékařskou fakultu, právnická akademie za právnickou fakultu. Tak vznikla bratislavská universita, mající prvý rok 8 profesorů a 128 posluchačů. Universita rychle rostla ,z malých počátků, dík tomu, že ,v jejím čele stály opravdu tvůrčí osobnosti; V roce 1928/29 měla již 89 učitelských sil a 1582 posluchačů. Prorektor Pražák, vzpomenul odchodu profesorů Dr. Štůly a Dr. Oť. Sommra do Prahy a smrti nadějného učence Dr. Franka. S radostí konstatoval, že Dr. Otakar Sommer, jenž zanechal tak krásnou památku po svém'působení v srdcích všech svých žáků, ač odešel na Karlovu universitu, přece zůstal dále členem zkušebních komisí, členem Šafaříkovy učené společnosti a redaktorem její revue »Bratislavy«. ,
Dále dotkl se prorektor některých nedostatků university, protestoval proti deklasování bratislavské university na universitu provinční, jak se to stalo zejména zařazením universitní knihovny do třetí platové stupnice a nikoli do druhé, ač právě bratislavská knihovna jest knihovnou skvělou, čítající dnes již 180000 svazků, dík péči Dr. Emlera, Vytkl slovenské mládeži akademické málo zájmu o vědeckou dráhu, která sice znamená oběti, ale prohlásil, že Slovensko přímo žádá oběti a popření egoismu od svých synů. Charakterisoval produkci vědeckou jako normální, zmínil se o významu nově ustanoveného Ústavu pro studium slovanských práv a o činnosti extensí, které nyní budou vydávati jediný extensní sborník společně s extensemi university pražské a brněnské. Řečník vyslovil se dále proti numeru klausu, stejně však proti nostrifikaci diplomů hlavně těch, kteří studují ze Slovenska V Pešti, Problému cizinců není na bratislavské universitě, neboť nedosahují ani 6%. Uvítal příliv posluchačů ze zemí historických a přimlouval se za mohutnější fluktuaci posluchačů z jedné university na druhou, a tak praktické upevňování idee československé. Trpce si stěžoval na nedostatek zájmu vlády a země o potřeby mladé university, která dnes nemá ještě důstojné budovy pro posluchárny a musí se tísniti v poměrech nemožných. Skvělý závěr řeči obsahoval apel na mladou generaci slovenskou, aby zanechala přepjatého přecitlivění jazykového a pracovala k splynutí obou větví v jednom státě. Jeho řeč byla odměněna dlouhotrvajícím potleskem. Na to prorektor Pražák oznámil zvolení prof. Dr. Kristiána Hynka rektorem a instaloval jej v jeho úřad. Nového rektora pozdravil jménem fakultních spolků MUC. Matulay. Rektor Kristian Hynek roku 1918 byl jmenován mimořádným profesorem, r. 1919 odešel do Bratislavy jako řádný profesor a první rektor nové university. Podruhé byl zvolen rektorem hned roku následujícího a po třetí v jubilejním roce 1929. Není jen vědcem, nýbrž i harmonickým člověkem, směřujícím k universalitě. Jeho lidské kvality a jeho filosofické založení činí z něho muže na pravém místě, na něhož je universita Komenského hrda. Svou odbornou přednášku »0 pojmu osobnosti v medicině«; skončil slovy, že má si býti studentstvo vědomo, že nikoli jen zděděné vlastnosti determinují člověka, nýbrž že každý se může vychovali směrem, kterým chce, že každý student, podobně jako Napoleonův voják má ve své tornistře maršálskou hůl. Dobýt té maršálské hole a nésti ji hodně vysoko, to má být cílem každého. S. K.
Citace:
Jubilejní instalace rektora Komenského univerzity v Bratislavě. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1930, svazek/ročník 11, číslo/sešit 4, s. 142-143.