Volby.

Každá věda používá určitých slov pro určitý pojem a každý pojem má míti stálý a přesný význam. Stejně tak státověda. která se snažila i při labilní povaze svého oboru nalézti pro určité pojmy stálé výrazy. Formuloval se pojem státu, monarchie, republiky, demokracie, autokracie, ochlokracie, voleb a pod. Vidíme však, že přes všechny snahy nejsme stále v praxi tam, kde by nás věda státovědecká chtěla míti. Formulace definic státovědeckých pojmů jest stále jen podle znaků vnějších, znaky vnitřní se stále mění. Připomeňme si, co jen bylo sporů o vnitřním pojmu monarchie, republiky, demokracie a podobně. Praxe vytvořila a teorie doplnila určité instituty, na něž sáhnouti bylo by kacířstvím, a kdo by byl jiného mínění, dostal by ve veřejnosti znamení zpátečníka. — A tak se v praxi setkáváme s tím, že slova a výrazy se stávají formou, aby na venek pěkně působily, uvnitř však nádoba jest naplněna něčím zcela jiným, a tak se zastírá pravý stav věci, až jednou nastane den, kdy odpadnou všechny ohledy, nádoba se rozbije a pravá podstata věci se již nezakrývá, není to potřeba. Tak v jedné říši, která má ústavu teoreticky jednu z nejlepších, byly tyto dny volby. Volby? Posuďte: Byla předložena jedna jediná kandidátka — ostatní strany nejsou, jsou rozpuštěny, jednak fakticky znemožněny. Každý mohl předložiti kandidátní listinu — jest však к tomu zapotřebí (50.000 podpisů, a kdo by podepsal, tomu hrozilo zavření do koncentračních táborů (jen eufemistický název pro vězení). Ústava ve své volnosti nepředpisuje volební povinnosti — ale kdo přišel volit, dostal zvláštní odznak na důkaz, že »odvolil« — kdo neměl odznak, byl považován za velezrádce. »Voličům« jest zabezpečena volnost a svoboda hlasovací — kdo ale nehlasoval »Ja«, jest podle politické terminologie »lump a velezrádce«. Dřívější vrcholný akt státního občana — volba — stává se paskvilem, volby za tohoto stavu věci nemají ceny — a tak se nám zdá, že pak jest lépe nekonali voleb vůbec. dnk.

Citace:

Volby. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1934, svazek/ročník 15, číslo/sešit 3, s. 120-121.