Všehrd. List československých právníků, 16 (1935). Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 436 s.
Authors:
= Všehrd, 16 (1935)
PDF

Akademie pro německé právo

konala v Berlíně několik schůzí, těšících se mezinárodní pozornosti. Na jedné z nich děkan právnické fakulty pařížské Sorbonny, profesor de Vabres, navrhl zřízení mezinárodního soudního trestního dvora, jenž by byl příslušný pro delikty mezinárodního práva. Uskutečnění tohoto teoretického návrhu mělo by zásadní význam pro vývoj mezinárodního práva. Nešlo by tu ovšem o trestání pravých mezinárodních deliktů, jimiž jsou činy a opomenutí států, porušující mezinárodní právo ve vztahu k jinému státu. (Dosavadní právo mezinárodní nepřipouští trestání takových deliktů: rozhodnutí Stálého rozhodčího dvoru v Haagu 1913, jímž bylo odmítnuto uložiti Italii pokutu 1 franku, ačkoli byla uznána vinnou mezinárodním deliktem. Ustanovení čl. 228 mírové smlouvy versaillské o potrestání německého císaře pro porušení zásad mezinárodní mravnosti a posvátné autority smluv je bez precedence, vztahuje se na jediný, konkrétní případ a nebude pravděpodobně nikdy provedeno.) Návrh by mohl býti uskutečnitelný pro přečiny spáchané jednotlivci (kteří nejsou representanty státu) nikoli z vládního příkazu, pokud byly jimi porušeny předpisy mezinárodně smluvené nebo zvykové právo mezinárodní. Podle návrhu má jíti o přečiny padělání peněz, obchodu s omamnými jedy, otroky, ženami a dětmi, necudnými publikacemi, o přečiny terorismu a pirátství. Pouze poslední případ by mohl býti vyřízen cestou procesního práva, to jest stanovením příslušnosti mezinárodního soudu, kterou by byla nahrazena dosavadní příslušnost soudních orgánů státu piráta (příslušníka jiného státu) se zmocnivšího. V ostatních případech by bylo nutno stanovití cestou mezinárodního práva i hmotné trestně právní předpisy. Trestné činy nedovoleného obchodu omamnými jedy, ženami a dětmi i necudnými publikacemi a činy penězokazectví mají totiž mezinárodní charakter jen potud, že je mezinárodním závazkem států příslušné úmluvy ratifikovavších trestati je na vlastním území podle vnitrostátních zákonů anebo provinilce vydati k povinnému potrestání státu, jehož je příslušníkem. MezináVodní závazek stihati terorismus pak není dosud vůbec stanoven. —ý.
Citace:
Akademie pro německé právo. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1935, svazek/ročník 16, číslo/sešit 7, s. 320-320.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).