Nový zákon o změně poplatků.

Zákon ze dne 28. dubna 1933 č. 65 a vlád. nař. z téhož data č. 66 zavádí změnu a doplnění právních ustanovení o poplatcích počínaje dnem 1. května 1933.
Až dosud bylo nutno poplatek z listin o právních jednáních až do výše 50 Kč a poplatek vkladní až do výše 10 Kč platiti ihned v kolcích nalepených na listině.
Tato hranice zvyšuje se nyní na 300 Kč a dlužno proto od 1. května t. r. v kolcích zaplatiti vkladné, jakož i poplatek škálový na listiny o 300 Kč ihned.
Převyšuje-li poplatek ten částku 300 Kč, nutno každou listinu o právním jednání ohlásiti do 8 dnů bernímu úřadu, avšak poplatek z ní a sice při dluhopise, postupech, smlouvách, zástavních a rukojemských, kvitancích, ze smluv trhových o věcech movitých, neb o díle ze smíru, ze soudních odhadů, ze smluv trhových o nemovitostech, včetně dražeb, ze vkladů a záznamů do veřejných knih a z knihovních poznámek, vnucené správy, dražebního řízení a pořadí pro zadlužení, zaplatiti zvláštními vplatními šekovými lístky do 40 dnů a to do 40 dnů ode dne, kdy zařízena byla listina, a z právních jednání o postupu nemovitostí (i při dražbách) do 14 dnů ode dne, kdy bylo uzavřeno právní jednání.
Nebyl-li poplatek zaplacen vůbec tímto způsobem, neb nebyl-li zaplacen správným penízem aneb byl-li zaplacen opožděně, jest strana povinna platiti 7%-ní úrok z prodlení a eventuelní zvýšení poplatku.
Za poplatek, úroky a event, zvýšení ručí nejen dlužník, nýbrž i věřitel, při cessi postupce i postupník, při trhových smlouvách a smírech, obě smlouvající strany, ohledně poplatku vkladního osoba, v jejíž prospěch se zápis stal, rukou společnou a nerozdílnou.
Právní zástupce tudíž i notář ručí pouze za ohlášení právního jednání bernímu úřadu včas, t. j. v 8denní lhůtě.
Notář ručí dále ale za to, že poučil stranu o její povinnosti zaplatiti poplatek přímo do 40 dnů (ve smyslu § 1299 obč. zák.).
Bude proto záhodno, abychom při sepisování listin o právních jednáních shora uvedených, obě strany upozornili na jejich povinnost a na následky, kdyby povinnosti té nebylo učiněno zadost, a dáti si potvrditi, že poučení to bylo stranám učiněno.
Aby vyvarovány byly strany, jež solidárně ručí za poplatky od případné škody (zejména věřitel, cedent, prodávající atd.), odporučuje se, aby notář vypočítal ihned poplatek z právního jednání a vyzval stranu povinnou, aby poplatek ten ihned složila u něho a ve lhůtě 40denní zaplatil jej pak sám bernímu úřadu vplatním lístkem šekovým.
Přibude nám tím sice zase notně práce, avšak bude to nutno v zajmu strany, která solidárně za poplatek podle zákona jest zavázána i když k zaplacení jeho zavázala se v listině strana druhá.
Zákonem novým v § 7 opravena byla též chyba, která se vloudila do zákona ze dne 12. srpna 1921 č. 337 v pozn. 5, kdež bylo stanoveno, že prokáže-li manželka zůstavitelova nemajetnost, platí při nápadech dědických převyšující cenu 10000 Kč polovičku jí daných, v tom smyslu, že tuto polovičku platí jen v případech nepřevyšujících cenu 10000 Kč.
Nový zákon a vlád. nařízení, jsou pro laika dosti nejasné a těžce srozumitelné, poněvadž odvolávají se na celou řadu zákonů jiných, starších.
Jak známo, neznalost zákona neomlouvá, a tak každý jest povinen říditi se zákonem novým.
Aby novému zákonu porozuměl, musel by si laik opatřiti a nahlédnouti veškeré zákony a nařízení, které jsou v něm citovány, a které budou jemu těžce přístupny, vždyť zákon se odvolává i na starý poplatkový řád z r. 1850 a 1862, které jistě laik opatřiti si nedovede.
Zvláštní jest odstavec čl. VIII. vlád. nař. č. 66 odst. 2, že »nebyl-li poplatek zaplacen vůbec, neb správně, bude nedoplatek předepsán platebním rozkazem, nejen osobám, které dle čl. V. jsou povinny k zaplacení jeho, nýbrž i tomu, kdo za něj ručí, podle všeob. ustanovení.
Podle všeobecných ustanovení v § 71 popl. ř. č. 4 ručí advokáti i notáři za poplatek kolkový listin, které za jejich spolupůsobení byly zřízeny.
Mám za to, že tato povinnost ručení za poplatek převyšující 300 Kč, nemůže notáře neb právního zástupce vůbec stihnouti, avšak právě vzhledem na nejasné znění článku VIII. bude třeba, aby notář byl co nejopatrnější a proto naléhal na strany, aby poplatek, který se má přímo odvádět, ihned složily.
Zákon nezmiňuje se o tom, jak se má vyměřiti poplatek, jestliže jedná se o právní jednání komplikované, aneb o právní jednání, kde nedostává se náležitého podkladu pro vyměření jeho, na příklad při právu užívacím, neb výměnku atd.
Čl. VIII. nař. č. 66, odstavce 5, uvádí, že, bude-li shledáno při přezkoumání, že dlužno mimo poplatek placený přímo vyměřiti ještě další, že vyměřovací úřad předepíše, z čehož ’se dá souditi, že v takovýchto případech stačí ohlásiti pouze právní jednání bernímu úřadu za účelem zpoplatnění a vyčkati platební rozkaz. Nejasné jest dále, jak se dlužno zachovati při právních jednáních, kde strany činí nárok na osvobození (na př. při konversi, při smlouvách trhových ve smyslu zák. o staveb, ruchu, při smlouvách, při nichž vyhražuje si postupitel doživotní právo užívací a podobně).
37 Mám za to, že v případech těch stačí pouhé ohlášeni, neboť poplatek tu buď odpadá, neb se pouze zaznamenává a čeká, kteréžto právo může vysloviti pouze fin. úřad.
Při právních jednáních, kde lze aspoň částečně vyměřiti poplatky, na příklad při smlouvách trhových, kde kupující béře na sebe dávku z přírůstku, dlužno zaplatiti do 40ti dnů poplatek, který připadá bez ohledu na event, dávku a poplatek další dodatečně vyměří berní úřad.
Celý zákon nasvědčuje tomu, že byl opět přijat, aniž j by byly vyslechnuty dříve odborné kruhy praktické a zavdá zajisté v praksi podnět k různým těžkostem a nesrovnalostem.
Karakteristické také je, že zákon nabyl již účinnosti 1. května, avšak dotyčné číslo 25 Sb. z. doručeno bylo teprve dne 3. května 1933 berní úřady, u nichž bylo žádáno za vydání vplatních šek. lístků, prohlásily, že neobdržely dosud interních poukazů a vplatních lístků že nemají. Č

Citace:

Nový zákon o změně poplatků. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1933, svazek/ročník 15, číslo/sešit 5, s. 45-46.