Různé zprávyRada nejvyššího soudu Jeronym Barteldy zemřel. Minulý pátek zemřel v Praze jeden z nejlepších našich soudců staré školy, rada nejv. soudu v. v. Jeroným Barteldy. Prodělal auskultantská a adjunktská léta nejprve ve svém rodišti Vys. Mýtě, pak v Chotěboři, Pelhřimově a Táboře, soudcovská a radovská v Chrudimi, v Hradci Králové a konečně v Praze, kde u zem. trestního soudu působil až do roku 1920, kdy po 41leté úmorné službě soudcovské odešel do výslužby jako muž 66letý. Ale ani pak nezahálel. Práce byla mu vším a nemohl se spřáteliti s myšlenkou, že by měl zbytek svého života ztráviti v nečinnosti, třeba plně zasloužené. Proto vzal na sebe po druhé jařmo státní služby, stav se smluvním úředníkem ministerstva sociální péče, kterémužto úřadu svými znalostmi prokázal služby neocenitelné. I tady — jako stařec již — byl tak pracovitým, že byl mladým úředníkům dáván za vzor. V kanceláři byl již po 7. hod. ráno a chodil do ní i v neděli a ve svátek a ještě si akta nosil domů. Krátce pracoval tak, jak jsou ze státních úředníků zvyklí právě jen soudcové. — Zesnulý těšil se v kruzích soudních neobyčejné úctě pro své vynikající vlastnosti, pro svoji dobrosrdečnost, objektivnost a přímou povahu. V kruzích svých kolegů byl velmi milován; v jich středu cítil se také nejšťastnějším a nikdy neskrblil svým humorem; měl vždy v zásobě „z brusu novou“ anekdotu a každý, kdo jej blíže poznal, měl tohoto na první pohled přísného a nepřístupného muže upřímně rád. — Během své funkce jako předseda 2. senátu u pražského zem. trestního soudu předsedal celé řadě velkých procesů, z nichž zejména svého času vyvolal sensaci případ rafinované vraždy, kterou spáchal Václav Svoboda na své milence Tomanové v lese u Brodu n. Lesy, již na bavorské půdě, kam ji vylákal; také porotnímu líčení s Petrem Dejmkem, který zavraždil svoji ženu a svého vnuka, předsedal zesnulý, právě jako vedl líčení s celou řadou strážníků z policejní strážnice v Košířích, obviněných, že ztlučením tuláka J. Spurného na strážnici zavinili jeho smrt. Na tyto procesy se starší čtenáři našeho listu jistě dobře pamatují, neboť způsobily tehdy veliký rozruch — V pondělí pohřben byl zesnulý za ohromné účasti svých kolegů a známých na Vinohradském hřbitově. Nechť odpočívá v pokoji!