Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, Právnická jednota v Praze (1924). Praha: , 544 s.
Authors:
= Právník, 63 (1924)
PDF

Nejvyšší soud.

Na otázku, má-li býti jméno nejvyššího soudu psáno s velkým N, odpovídá časopis »Naše řeč« (v č. 10 roč. 8) záporně. Uvádíme mínění tohoto časopisu doslovně: »Podle našich zásad pravopisných není důvodu, proč bychom jméno tohoto soudu měli psáti s velkým N. Jméno »nejvyšší soud« nepozbylo ani v celku, ani v žádné z obou částí významu apelativního. Tím, že je nejvyšší soud v státě jen jeden, nestává se jeho název ještě jménem vlastním, jako jím není titul pražského arcibiskupa, brněnského starosty, bratislavské university atd. Za vlastní jméno (psané velkým písmenem začátečním) bylo by možno pokládati jméno »nejvyšší soud« teprve tehdy, když by mezi několika nejvyššími soudy byl jediný, kterému by tento název slušel par excellence, na př. z důvodů historických a p., anebo kdyby se jménem nejvyšší soud rozuměla instituce toho jména, která by přestala, býti buď nejvyšší anebo soudem vůbec a zachovávala starý název tradicí z dob, kdy ještě byla skutečně tím, čím ji jméno označuje.
Citace:
Nejvyšší soud. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: 1924, svazek/ročník 63, s. 558-558.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).